19.8.2018

Orlík, takový český rodinný moře

Posunuli jsme se o další tři měsíce kupředu a já tu mám další napůl lítající příspěvek. Už 4 z 5 za poslední rok a půl... jenže co naplat, i po roce a půl mě pořád baví lítat a i to focení a natáčení videa se snad trochu zlepšuje. Tentokrát to ale nebude jen o lítání, ale taky o Orlíku, přesně Orlické přehradě, kam už několik let úspěšně jezdíme jako doplněk k moři, letos dokonce jako k náhradě moře. Je to trochu smutný, ale zároveň hezký. A letos je to hlavně naprosto pochopitelný. Ale o tom dál...

Vysvětlovat podrobně celou historii tábora na Orlíku by bylo na dlouho a člověk bez souvisejících znalostí by z toho stejně nic neměl. Tedy zkráceně... rodina mé dnes již ženy jezdí na Orlickou přehradu "k moři" už dlouhé roky. Nejezdí ale jen tak někam do kempu, kde by se cpala s dalšími stovkami čecháčků, ale na speciální tábořiště daleko od jakékoliv civilizace. Má to asi jen jednu nevýhodu - tu vzdálenost od civilizace. Nejbližší vychlazený pivko je buď 15 minut lodí na protější břeh nebo 15 minut výšlapu do kopce k hotelu Orlík. Má to ale tisíc a jednu výhodu. Je tam soukromí, nikdo se tam s nikým nemačká, příroda je na jednu stranu ještě pořád syrová, ale zároveň tam člověku nic nechybí. Je tam v podstatě plně vybavená polní kuchyň, místečko na mytí zubů, pláž asi 30 metrů od stanů, provizorní ringo/badminton hřiště, surfy, lodě, nafukovačky, spousta jídla a v neposlední řadě... naprosto luxusní latrína.

Dlouhodobě sice zastávám názor, že moři se nic nevyrovná a člověk se musí do slané vody naložit alespoň jednou ročně, ale uznávám... uznávám, že Orlík je k moři velmi dobrým doplňkem a v krizových dobách dokonce téměř adekvátní náhradou. Když nic jinýho, je to levnější. A to je v podstatě i jeden z důvodů proč letos k normálnímu moři pravděpodobně nepojedem. Penízky byly výjimečně přesměrovány na naši "expedici" do Ameriky. Dalším důvodem je pak to, že jaksi došly dny dovolený. Nu což, jednou se bez toho snad obejdu.

No a abychom se dostali i k lítání, zjistil jsem, že je Orlík hodně dobrou příležitostí pro jakýkoliv a především to droní focení. Loni s Phantomem 3 Standard, letos s Mavicem Pro. Jedinou nevýhodou je omezená baterka a nemožnost nabíjení. I se dvěma je to pořád jen necelých 50 minut letu... a já bych přitom mohl lítat celý hodiny =) Nicméně i tak jsem si samozřejmě pořádně zalítal, natočil cca 35 minut videa a udělal pár fotek. Jako obvykle zjišťuju, že je mnohem větší zábava lítat a natáčet než video následně sestřihávat, ale bez toho to bohužel nejde. Tedy, tady je výsledek... snad za rok zase.

    

    



Někteří si možná všimli trochu rozdílné barvy vody na fotografiích a ve videu =) Vysvětlení je velmi jednoduché. Orlík opravdu není krystalově modrý a především ve velkých vedrech se začíná lehce zelenat. Na fotkách to celkem slušně odstranit umím a trochu tu zeleno-hnědou barvu předělat na krásně modrou (přitom stačí jen správný lokální výběr a ubrat teplotu barev). S videem bohužel ještě tak šikovnej nejsem, takže tam je Orlík ve své přirozené barvě. Ale i tak hezký...


Mapa stránek | © Filip Vostrý 2005-2018, všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu, textu nebo fotografií je bez souhlasu autora zakázáno. | Výměna odkazů