15.1.2014

Sociální média a androidí aplikace

Vítejte v roce 2014, kdy, světe div se, Filiweb prožívá už svoji devátou sezónu. Je tomu téměř přesně rok, co jsem tu v rychlosti sepsal článeček o sociálních médiích. Jak jich je strašně moc, jak nechápu proč někdo používá víc z nich ani proč je vůbec používaj v takovým měřítku. Po roce a několika dnech musím říct, že jsem svoje vyřčený slova tak trochu porušil. Ale není to jen o sociálních sítích. Jakožto hrdý majitel chytrýho telefonu jsem spoustu internetovejch věcí objevil i jako aplikace pro Android. A musím potvrdit doměnku, že se jedna o vysoce návykový věci. Jakmile to člověk jednou vyzkouší, připadá si bez toho jak slepej a hluchej.

Začněme tedy stejně jako minule sociálními sítěmi. Už před rokem jsem se tu přiznával, že jsem příznivcem hned tří sociálních sítí. Facebooku, LinkedINu a Last.fm. První zmíněnej je samozřejmě stoprocentní echt sociální síť, druhý je spíš profesionální, řekněme pracovní, sociální síť, kde všichni nadšení mladí manažeři doufáme, že si nás někdo důležitej všimne, do třetice je tu pak sociální síť, který je jen a jen o hudbě. Konkrétně last.fm já osobně používám jen jako lepší archiv se zajímavými statistikami.

Když jsem nad tím tak přemejšlel a četl pár článků o největších sociálních sítích, uvědomil jsem si, že by tenhle výčet nebyl tak úplně kompletní. Když totiž trochu zašátrám v paměti, kdysi dávno jsem měl profil i na MySpace (převážně hudební a umělecká sociální síť), svůj profil mám tak nějak přes Google taky na YouTube (sociální síť s videama) nebo na TripAdvisoru (cestovatelská sociální síť), nezapřu ale ani český věci jako jsou Lidé.cz, Spolužáci.cz nebo trochu starší Libimseti.cz, Xchat.cz a poslední, nejstarší, ale tutově nejlepší, Alík.cz (jooo, to byly doby =).

No a abych teda dotvořil kompletní TOP 5 světových sociálních sítí, řekl jsem si dneska večer, že vyzkouším poprvé v životě Twitter. Pořád sice ještě nechápu k čemu je to dobrý, když máme prakticky všichni Facebook a s jeho ovládáním nemáme sebemenší problém, ale budiž. Řekl jsem si, že to vyzkouším, že za jeden další profil stejně nic nedám. Jsem tam tedy teprve pár hodin, ale musím říct, že první setkání s novým prostředím nebylo vůbec tak strašný jak jsem čekal. Našel jsem si tam oblíbený sportovní týmy, školu, kamarády, ale třeba i Milana Jaroše, známýho "marketingovýho guru", přidal jsem si je všechny do sledování a teď naopak já sleduju co se bude dít. Jakožto zapálenej nováček jsem si samozřejmě v rámci možností vypiplal i popis, fotografii a cover fotku (dá-li se tomu tak říct mimo prostředí Facebooku). No a teď budu následující dny koukat co se bude dít. Jestli si mě někdo přidá taky nebo se mnou i začne komunikovat (myslím samozřejmě kamarády, cizí lidi nějak nepotřebuju). I když mi tedy ovládání připadá příjemný, pořád se nemůžu zbavit dojmu rozpolcení. Když mě napadne nějaká spásná myšlenka nebo mě něco prostě jen pobaví, mám to postovat na Facebook nebo tweetovat na Twitter? Nebo oboje najednou? Nebo to mám nějak provázat navzájem? Nevím no... nejsem si jistej jestli něco takovýho vůbec použiju. Nezbývá než doufat, že alespoň ten osobní odběr novinek od Milana Jaroše k něčemu bude. Jeho blog mě opravdu zaujal... o reklamách nemluvě.

        

Jak jsem se přiznal v minulým vzpomínacím příspěvku, stal jsem se dnem 24.12. hrdým majitelem telefonu chytřejšího než jsem já sám, Samsungu Galaxy Note II N7100. A asi ani nebudu přehánět, když rovnou dodám, že se mi s ním změnilo vnímání podstatný části života. Dřív pro mě telefon znamenal hlavně smsky, sem tam nějaký volání a když jsem měl chuť umělo to dokonce i tak nějak přehrát nějaký ty písničky. Foťák to sice mělo 5Mpix, ale dneska už snad nikdo nevěří tomu, že to je podstatná charakteristika. Fotky z mýho starýho mobilu stály jednoduše za prd. A wi-fi? Tu jsem směle ignoroval, protože, třebaže byl můj starej mobil jinak zlatej, z nepochopitelných důvodů mu výrobci do vinku nedali přijímač wi-fi signálu, čimž pádem i internet zdarma. Ono teda ne že by bylo o co stát... i placenej internet byl žalostně pomalej a aplikace se podobaly spíš starýmu DOSu než nových technologiím. Ale to se všechno změnilo. S novým Samsungem (ano, jsem překvapivě věrnej značce) se už nejedná o telefon, ale bez nadsázky o komplexní komunikační zařízení. Umí to snad všechna připojení, který kdy kdo vymyslel a to všechno navíc rychlostí blesku, s neuvěřitelně obrovským displejem a velmi příjemný, až intuitivním, ovládáním.

Nejde tu ale jen o to, že pračlověk objevil svět chytrých mobilů. Kromě klasických mobilních serepetiček jsem objevil i svět Google Play a Samsung Apps a s nimi i stovky a tisíce aplikací stažeitelných volně do mobilu. A právě těmito aplikacemi se okruhem dostáváme zpátky k sociálním sítím. Snad první aplikaci, kterou jsem si do mobilu stáhnul byl Facebook, následovaný Outlook.com (internetový e-mail, kdyby někdo nevěděl, dříve nazývaný též hotmail.com) a LinkedIN. Zjistil jsem, že snad každá sociální síť má dneska i mobilní aplikaci. Momentálně mám v mobilu taky ČSFD aplikaci, YouTube aplikaci nebo Google+ aplikaci (i když ta tam už byla a nepoužívám ji). Ale kdyby měly aplikace jen sociální sítě. Svoji aplikaci má taky český hydrometeorologický ústav, dopravní podnik Prahy, server Mapy.cz, ale třeba i antivirovej program, kterej s radostí používám na svým počítači, Avast antivirus. Naprosto speciální kategorii pak tvoří aplikace, nad kterými občas zůstává rozum stát (a teď myslím v pozitivním i negativním slova smyslu). Do svýho Samsungu jsem si nainstaloval třeba aplikaci Dlužníček (hlídající co komu dlužím a co kdo dluží mě), Portmonka (všechny věrnostní karty se dají naskenovat a pak je nechat doma) nebo třeba Pumpdroid (aplikace vyhledávající pomocí netu a GPS nejbližší a nejlevnější pumpy v okolí). No prostě cokoliv co si člověk vymyslí. Abych teda nevypadal podivně, přiznám se i k několika hrám... za těch pár týdnů jsem si zamiloval Logo quiz,Hill Climb Racing nebo klasickej, ale sakra návykovej Tetris.

                               

No a jak jsem předtím psal, že jsem si pořídil účet na Twitteru, tak teď tak trochu přemejšlím jestli si k němu nestáhnout i aplikaci do mobilu. Vidím to ale spíš na zdrženlivost dokud nezjistím, jestli budu Twitter vůbec nějak využívat. Zase aby mi mobil pískal jako o závod jenom protože si mí přátelé potřebují vylít srdce, to taky nepotřebuju. Stačí, že mě otravuje ten Facebook a e-maily.

Poslední věcičku, kterou bych tu chtěl zmínit je taky aplikace pro Android, která je, tuším, mladým a mobilně vzdělaným lidem velmi známá. Jedná se o aplikaci WhatsApp. Kdybych to měl ze svýho pohledu nějak jednoduše popsat, jedná se vlastně o takovou obdobu ICQ nebo Messengeru. Obrovskou výhodou je údajně každá ušetřená koruna za každou zprávu, kterou člověk místo smskou může poslat přes WhatApp. Na druhou stranu je ale potřeba být při komunikaci online, tedy na internetu, vě většině případů placeném. Má to tedy i svoje nevýhody a upřímně řečeno, jelikož se 90% mé konverzace beztak odehrává v rámci sítě T-Mobile, do které mám všechno zdarma, moc jsem si aplikaci WhatsApp neoblíbil. Je to ale zajímavá blbůstka a třeba se k tomu dopracuju podobně jako věřím, že se dorpacuju k častějšímu užívání Twitteru. Budoucnost je prostě online a offline už bude zanedlouho označována jedině smrt. Nezbývá než z toho co nejvíc vytěžit a ještě si to užít.