4.10.2012

Festival Proudy 2012 skrz novej teleobjektiv

Druhý týden mýho prvního magisterskýho semestru se blíží ke konci a pomalu, ale jistě, začíná kolotoč nestíhání. Škola, focení, články, setkání, fotbal, práce a zase škola. Ještě než ale začne ten pořádnej spěch, stihl jsem začátkem tohoto týdne udělat dvě skvělý věci. V pondělí jsem si pořídil úplně novej teleobjektiv Canon EF 70-200 f/4 L USM a hned v úterý jsem s ním pak zašel fotit na 1. multimediální festival v Český republice, na PROUDY 2012. Tam jsem po delší době opět osobně potkal nejen kamarády z Majálesu, ale taky primátora Prahy, tři pražský rektory a jednoho prorektora. Hezká slezina to byla...

   

V posledních měsících kolem státnic a bakalářky a v následujících letních měsících jsem toho v Subway ani knihovně moc nenapracoval. Ať už to bylo kvůli strachu ze státnic, z letní lenosti nebo ze špatný nálady po rozchodu, celkově jsem si měsíčně vydělával jen tak tak na přežití. I tak se mi ale koncem září povedlo nasbírat dostatek peněz, abych mohl zase po několika měsících reálně snít o novým kusu techniky. Svými myšlenkami jsem se vcelku držel článku " Sirokoúhlej, univerzální nebo tele? Vybírám nový objektiv", takže bylo jasný co musí následovat. Po několika týdnech pročítání recenzí, který už znám skoro nazpaměť už z jara, jsem se rozhodl do toho konečně praštit a koupit si svůj první L-kovej objektiv... Je to sice jedno z nejlevnějších L-ek, co se prodávaj, ale i tak je kvalita jak ostrosti, tak konstrukce někde úplně jinde než u normálních objektivů.
Když vynechám, teď už pro mě vcelku normální, USM ostření, Full time manual, kovovej bajonet nebo krásně pevný a velký ostřící prstence, novej objektiv mi nabízí především perfektní reportážní ohnisko 70-200, resp. v mým případě 112-320mm. Na krátkým konci je to pořád trošičku omezující, ale ten delší konec je perfektní. Od doby, kdy jsem si koupil stovkovej makroobjektiv, fotil jsem prakticky všechny vzdálený věci právě tím objektivem... a to opravdu nebylo to pravý. Především malá hloubka ostrosti se podepsala na obrovským množství špatně zaostřených fotek. Teď mám konečně nástroj, kterej potřebuju. Společně s efektním širokáčem 10-22 tvoří tyhle dva objektivy luxusní reportážní dvojici. Oboje velmi solidně stavěný, oboje perfektně ostrý, s rychlým zaostřováním pro případnou akci... co víc si přát. A nakonec, ikdyž to kvůli tomu nebylo kupovaný, velikost, typická šedivá barva a červený proužek na konci přecejen trochu potěšily moje ego =)

No a když jsem konečně měl správnej reportážní objektiv, bylo na čase vyrazit do terénu... kam jinam než na nejbližší festival.

  

Proudy 2012 je letošní zcela novej projekt, který nezahrnuje jednu jedinou akci, ale dohromady 3-4 různý akce. Během září proběhly Proudy na vodě, internetový Odhalení proudů, Konference Proudy 2012 a nakonec i samotnej hudební a multimediální festival Proudy 2012 na kolejích na Jižním městě. Já se ze všech těchto akcí dostal až na tu poslední, přesto si troufám říct, že asi nejvíc fotogenickou. Proudy 2012 se uskutečnily docela nezvykle uprostřed týdne (v úterý) a uprostřed dne (od 12h do večera). Naštěstí byl vstup do areálu zdarma a taky lokalita - tedy parkoviště přímo před největším komplexem vysokoškolských kolejí v Praze - tomu velice nahrávala. Nakonec se tak k večeru na místě nashromáždilo odhadem až 10 000 lidí, kteří si užívali největší hvězdy dne, skupinu Prago Union a následně i skupinu Skyline. Mezi těmito dvěma skupinami na podiu vystoupili ještě rektoři a prorektoři pěti největších univerzit v Praze, starostka Kunratic a samozřejmě nesměl chybět ani primátor Prahy, Bohuslav Svoboda. Těchto sedm lidí zapnulo každej svoji připravenou prodlužku, rozsvítilo světelnej řetez nataženej přes celej areál a symbolicky i doslovně tak rozPROUDIlo festivalový večer.

                       

Jelikož to ale byl multimediální festival a konference o tři dny dřív pojednávala hlavně o reklamě a technologiích budoucnosti, bylo na místě spoustu zaímavých atrakcí. Svoje novinky ve stanech představili Samsung, IBM, Seznam, Microsoft nebo taky mnou nejoblíbenější stánek - Canon. Kromě velkých firem tu bylo i několik stánků vysokých škol (chemici dělali pokusi, matfyzáci předváděli supravodiče, ČVUŤáci se zase chlubili svými studentskými formulemi). Na stěnu dvou budov kolejí se laserem promítaly různý malůvky a v jednom rohu areálu probíhala hodně zajímavá a u nás ještě ne tolik známá "tichá diskotéka" (v originálu silent disco). Taky jsem novince neodolal a zkusil si to. Člověk u vchodu dostane sluchátka, do kterých mu duní stejná hudba jako všem (nejspíš od místního DJe) a tancuje jakoby to byla úplně normální diskotéka. Jelikož tu hudbu slyšej všichni v okolí, nikdo si nepřipadá blbě, že vlastně tancuje na ticho. A aby se jo neřeklo, sluchátka maj i barmani a hostesky, což už je fakt co říct... hlavně u holek se divim kvůli účesům a u barmanů kvůli objednávkam. Nicméně tahle sranda je ve světě hodně oblíbená, takže můžem směle předpokládat, že u nás se to časem taky rozšíří.

Celkově vzato musím říct, že festivalu až na trochu podivnej čas nebylo absolutně co vytknout. Narozdíl od Majálesu (kterej ale z části organizujou stejný lidi a stejný firmy) tady bylo dostatek píp, dostatek signálu i dostatek hajzlíků. Dopravní spojení bylo, vzhledem k okolnostem, perfektní a celková organizace evidentně šlapala jak hodinky. Že se tu neobjevily žádný velký hudební hvězdy, to se asi nemůžeme divit - je to teprve první ročník a vstupný je zdarma. I tak si ale určitě i vystupující skupiny našly svý posluchače. Minimálně já měl velkou radost z Prago Union. No a k tomu všemu jsem měl i dobrej pocit z novýho objektivu, kterej nejen že perfektně ostřil a rychle fotil, ale taky u ostatních vzbuzoval jakejsi respekt. Nejedna partička si mě zastavila ať je vyfotím =) Byl to tedy skutečně povedenej festival.