29.12.2013

Ohlédnutí za rokem 2013, rokem zahraničí a nových věcí

Pomalu ale jistě končí už 25. rok, co jsem na světě (tedy když počítám celý roky 1989 i 2013) a musím říct, že i letos se toho změnilo spousta. Poprvé v životě jsem bydlel sám v zahraničí po dobu několika měsíců, poznal jsem spoustu nových lidí i kultur, poznal jsem i nový způsoby učení. Od poloviny roku jezdím v novým autě, posledních několik dní používám novej mobil - což by samo o sobě nebylo nic divnýho, ale v obou případech je to posun z doby kamenné do budoucnosti. A nakonec... ikdyž spíš jen formálně... musím říct, že mám vlastně i novou přítelkyni. Byly tu i těžký chvíle, ale cekově můžu říci, že rok 2013 byl velice povedenej.

Když se tak koukám na "Year in Review" na Facebooku, první zápis má datum 8. ledna a je o tom, že jsem udělal zkoušku z Ekonomie 2 za 2. Popravdě řečeno, tenhle smrtící předmět svým způsobem opravdu je důležitej bod v mým studiu =D Ale zase bych to nepřeceňoval... Skutečně důležitým předělem je konec ledna a náš přesun do Milána, na Erasmus. Od konce ledna do prakticky začátku července jsme totiž byli s kamarádem na semestrálním výměnným pobytu. Na 5 měsíců (s několika přestávkama) jsme přemístili celej svůj život, studium a svým způsobem i trochu kamarády do zahraničí. Když na to tak koukám zpětně, z hlediska studijního mě to asi nějak zásadně nezměnilo. Zjistil jsem, že i na prestižních západoevropských univerzitách jsou jenom lidi a že naše úroveň z VŠE není nijak zahanbující. Na druhou stranu to byl první semsetr, kdy jsem měl skutečně jen marketingový předměty. Byl to taky první semestr, kdy prakticky každej předmět vyžadoval nějakou práci v týmu, prezentace a scházení se mimo hodiny. Tehdy jsem si ještě myslel, že je to nějaká specialita místní školy. Když jsem pak v září začal s vedlejškou tady v Praze, zjistil jsem, že to není specialita školy, ale hodně efektivní styl výuky, kterej prosazuje kdokoliv, kdo chce svoje studenty skutečně něčemu naučit. Nejvíc mi tedy Erasmus dal z hlediska života, životního stylu a bydlení. Po týhle zkušenosti jsem zjistil, že sám v cizině v klidu přežiju, na druhou stranu ale už vím, že to není nic, co bych v budoucnu dlouhodobě vyhledával. Nejsem prostě typ pro zahraničí, nijak mě to neláká ani nevzrušuje. O nějakých kulturních zážitcích v severní Itálii a Švýcarsku asi nemá cenu dlouze mluvit (koneckoncu je to v mých starších článcích) ... bylo to prostě velice příjemný zpestření první poloviny roku 2013.

                    

Léto 2013 nebylo nijak výjimečně výjimečný. Jeho velkou část jsem strávil v klidu v Praze, ale podíval jsem se i do zahraničí. S přítelkyní jsme se zajeli podívat na chorvatskej ostrov Krk. V Chorvatsku jsem se samozřejmě koupal už hodněkrát dřív, bejt tam na tejden a ještě na ostrově pro mě ale taky bylo poprvé... a se zkušenotma z tohohle léta teď uvědoměle říkám, že tam chceme příští rok zase. Už samozřejmě ne na Krk, ale těch ostrovů je v oblasti spoustu, takže té možnosti určitě využijeme. Nádherný čistý koupání, pláže, který nejsou nijak výrazně přecpaný, ale i dobrý jídlo, příjemný místňáci a hezký, řekl bych až romantický, vesničky podel celýho pobřeží. Tohle určitě stojí za zopakování. Kromě Chorvatska jsme ale samozřejmě jezdili i po rodné zemi. Sjeli jsme si Vltavu, byli jsme na Orlíku ale i klasickej Mácháč jsme neopomněli. Tam jsme se sice zrovna blbě trefili do festivalu elektonický hudby a navíc i do špatnýho počasí, ale i tak to byl příjemnej víkend. Celkově tak, oproti loňsku, rozhodně nemám dojem, že bych si léto neužil. A kdoví, třeba to bylo poslední volný léto... to příští už bych chtěl propracovat, prostážovat, ideálně.

Prvním velkým novým přírůstkem v naší rodině bylo letos nový autíčko. Naše stařičká Mazda už pomalu ale jistě odchází a tak přišel čas na obnovu vozového parku. Ze všech možných automobilek jsme vybrali Volkswagen a s ním novýho Golfa 7 generace. I když jsme si o Němčourech vždycky mysleli, že dělaj hnusně tvrdý a nepříjemný auta, novej Golf jejich pošramocenou pověst notně vylepšil. Je to kompaktní, přesto naprosto postačující auto, který má v neposlední řadě celkem slušnej potenciál i při případným chlubení se slovinským příbuznejm nebo kamarádům. Střední výbava zaručuje ideální kompromis mezi cenou a pohodlím a ta technika... no co si budem povídat, oproti auto vyrobenýmu v roce 1998 je to prostě obrovskej krok kupředu. Nádherně tichej motor, lehkej, ale stabilní volant, osm repráků vepředu i vzadu, automatická ručka, kompletní zvukovej systém přijímající jak mp3, tak SD karty, automatický vysouvání skel vepředu i vzadu, spousta místa na nohy i hlavu a překvapivě i docela slušnej kufr. Dneska už má na kontě asi 3000 km, takže už je i lehce zajetej. Nejdůležitější je ale stejně to, že vždycky když si do něj sednu, tak si chrochtám blahem. Je to prostě super auto a další důvod, proč moc rád řídím.

Druhá polovina roku 2013 se v podstatě nesla celá v duchu vedlejší specializace, o který už jsem se tady jednou poměrně dlouze rozepsal. Jak jsem psal i tady o trochu výš, hlavní náplní celýho semestru byly v podstatě jen projekty. Každej předmět měl nějakej projekt, na každým projektu pracovalo 3-9 lidí a já můžu po ukončeným semestru říct, že se mi ani v jednom projektu nepodařilo být se dvěma stejnými lidmi. Tedy ne že by to byl můj záměr, ale když už to tak dopadlo, tak si říkám, že jsem alespo%n poznal víc lidí. Až po projektech přišly na řadu testíky, který ve svý podstatě opravdu nestály za to. Na všechny se stačilo jen jednou kouknout na materiály. Možná je to proto, že mě tenhle obor baví, možná je to prostě jen tím, že je marketing poměrně jednoduchej obor... v každým případě mi často stačily i tři, čtyři hodiny na to, abych napsal testík na 90%. Když jsme se o tom s dalšíma lidma bavili po skončení semestru v baru, zjistili jsme, že nám ta vedlejška vlastně čistýho času za tolik nesežrala. Skutečně náročnej byl vlastně jen ten tlak, že něco prostě musí bejt každej tejden hotový. Prezentace, další část projektu, do toho sem tam nějakej test. Spolupracovali jsme s firmama jako Procter&Gamble, Kraft Foods, Ogilvy nebo Milward&Brown a některý ty projekty opravdu nebyly jendoduchý. Na druhou stranu je třeba říct, ikdyž to přiznávám nerad, že nám ty projekty opravdu daly nejvíc. Momentální stav je takovej, že mám 95,5 bodů ze Strateickýho marketingu, 93,5 bodů z Brand marketingu a ani další předměty nevypadaj, že by to měla bejt trojka. Můžu tedy říct, že jsem se toho hodně naučil a ještě mi to trochu zlepší průměr... co víc si od vedlejšky přát. Teď už jen najít nějakou práci v oboru a moje spokojenost bude na maximu.

Poslední záležitostí, která svým způsobem dost ovlivnila moje vnímání a do budoucna snad i lehce ovlivní můj život jsou Vánoce. Tedy abych byl konkrétní, jedná se o můj největší vánoční dárek - novej mobil. KDo mě zná líp, ví, že jsem na mobily nikdy moc nebyl. Mnohem radši jsem si koupil novej objektiv za deset tisíc než abych inovoval svoje mobilní zařízení. No... teď konečně došlo k posunu. Ze starýho dobrýho "klasickýho" Samsungu S5610 jsem přešel na mašinu budoucnosti, Samsung Galaxy Note II. I když už je asi měsíc vyšlej nejnovější Samsung Galaxy Note 3, myslím, že je dvojka zase perfektním kompromisem mezi pohodlím a luxusem a na druhý straně cenou. Note II je, jak asi všichni uznáte, z úplně jinýho světa než starej S5610. Dvakrát větší, dotykovej, s displejem jak kráva, stylusem a vším možným, co k modernímu mobilu součastnosti patří. Mě, do mých 24 let, nepolíbenýho jakýmkoliv mobilním operačním systémem je navíc Android jak nová forma života =D Umí to snad všechno, co si člověk vymyslí, navigaci, rozpoznávání hudby, detailní předpověĎ počasí a spoustu spoustu dalších věcí, který jsem ještě neobjevil. Po tolika letech přežívání na staříčkovi jsem se rozhodl, že je už opravdu na čase pořídit si mobil hodný mladýho marketingového speciality (teď se jim ještě stát =)). Jediná drobnost mě na tom všem zarazila... Samsung Galaxy Note II podobně jako většina moderních mobilů je absolutně závislá na internetovém připojení. Bez internetu je prostě tenhle mobil sotva poloviční. Každá blbá aplikace, včetně třeba logo quizu, si bez internetu neví rady. Budu teda muset do bucouna promyslet i svoje nastavení internetových mobilních služeb. Jinak asi naprostá spokojenost.

    

Během roku 2013 se toho samozřejmě stalo mnohem víc. Na druhou stranu, když jsem si na ty věci nevzpomněl teď hned nebo se o tom rozhodl nenapsat, asi to zas tak důležitý nebylo. Jak jsem psal už na úplným začátku, celkově jsem s rokem 2013 velice spokokojenej. Do dalšího roku mám v podstatě jen tři zásadní předsevzetí. Chci si sehnat práci, která mě bude bavit, bude ve firmě, se kteoru se dokážu sžít a s lidma, se kterejma se mi bude dobře pracovat, chtěl bych si pořídit nějakej Lkovej objektiv buď 24-105 nebo 24-70 a nakonec... chtěl bych úspěšne dopsat diplomku a v lednu 2015 ji úspěšně obhájit. Ale to už přetahuju... to zase za rok =)