12.10.2013

Specializace Marketing, úplně jiný svět

Je tomu už téměř pět měsíců, co jsem sem přidal poslední článek. Během června, července, srpna a září jsem toho samozřejmě zažil hodně, ale abych o tom musel referovat i tady... to asi úplně ne. Teď, když už škola zase začala jsem si ale říkal, že by to zase něco sepsat chtělo. No a co se začátkem semestru hodí víc než právě školní věci. Moji zálibu v marketingu asi není potřeba nijak dlouze představovat a vysvětlovat (stačí si přečíst některý mý starší články). Tento semestr to má ale konečně reálný obrysy. Díky vedlejší specializaci na Podnikohospodářský fakultě VŠE se moje šance na budoucí směřování k marketingu rapidně zvyšují... a tak můžu čím dál víc doufat, že marketing nebudu mít jen ve škole, ale taky v životě.

Kdybych měl začít úplně od začátku, moje první setkání s marketingem proběhlo tuším ve třetím semestru, tedy ve druháku, na takovým trochu hybridním předmětu Marketing a podniková politika. Bohužel se tu ale nejednalo o propojení marketingu a podnikový politiky, ale byly to prostě dva různý předměty scucnutý omylem do jednoho. Různí učitelé, různej přístup, ruzný testy. Nicméně i tak jsem tam získal svoje první poznatky a začal se o marketing víc zajímat. Dalším krokem byl Retail marketing, kterej už jsem si vyloženě užíval, bakalářka na marketingový téma a na magistrovi Mezinárodní marketingová komunikace. Kapitola sama pro sebe je Erasmus v Miláně. Tam jsem si doplnil svoje marketingový vzdělání o další čtyři předměty: Psychology of marketing, International marketing, Brand management a Marketing and CRM. S těma všema znalostma jsem se po návratu z Erasmu konečně přihlásil na vedlejšku se jménem - světe div se - Marketing. A tam jsem tedy dnes.
Moje cesta k týhle vedlejší specializaci ale taky nebyla úplně přímá. Mám teď spoustu spolužáků, kteří jsou v prvním semestru magistra a Marketing pro ně byl jasná volba. Já se musím přiznat, že první vedlejška, na kterou jsem se přihlásil byly Komerční komunikace na naší fakultě. Zpětně toho ale docela lituju. Nejen že mě samozřejmě nepřijali, protože tam přijímaj na základě kreditů a ty jsem jako prvák neměl žádný, ale navíc jsem tím ztratil rok času, kdy už jsem mohl pomalu a postupně plnit jednotlivý předměty mojí vedlejšky a celý si to trochu roztáhnout. I letos, po roce, jsem sice trochu váhal zda zkusit ještě jednou Komerčky nebo si zapsat Marketing, ale teď už jsem si naprosto jistej. Udělal jsem dobře, že jsem se přihlásil na Marketing. Sice to není taková sranda jaká by asi byla na Komerčkách, ale když se kouknu jak užitečný a praktický jsou všechny moje současný předměty a jak jsem si dobře sednul se všema vyučujícíma, nelituju ani na chvillku...

Pro nezasvěcené zezačátku jen úplnej základ. Na VŠE každej studuje nějakej hlavní obor (v mým případě Mezinárodní obchod na FMV VŠE) a během magistra musí absolvovat i tzv. vedlejší specializaci, která obsahuje pět specificky zaměřených a vzájemně souvisejících předmětů (v mým případě Marketing na FPH VŠE). Z vedlejší specializace se pak dělaj tzv. malý státnice, z hlavního oboru pak samozřejmě obyč státnice a diplomka.

A konečně k samotnýmu Marketingu. Tahle docela prestižní vedlejší specializace Podnikohospodářský fakulty obsahuje jak už jsem řekl 5 předmětů týkajících se marketingu... jsou to Strategický marketing a inovace, Product/brand marketing, Komunikační plánování, Segmentace trhu a Výzkum trhu. Na tomhle místě můžu říct, že přesně tak, jak jsem ty předměty po sobě vyjmenoval, přesně tak je mám prozatím rád. Vzhledem k tomu, že nemám rád nekonečný tabulky, statistiku a matiku je Výzkum trhu logicky na posledním místě. Všechno se ale ještě samozřejmě může změnit. A teď k jednotlivým předmětům:

Strategický marketing a inovace Marek Novinský, který tento předmět i celou vedlejšku vede pevnou rukou je člověk na svým místě. Po nabrání zkušeností v praxi se rozhodl své znalosti předávat dál a i díky jeho pozici je tenhle předmět rozhodně nejdůležitějším z celý vedlejšky. Nejde ale jen o vyučujícího. Tenhle předmět nás neučí jak se starat o značku, jak dělat výzkum nebo jaký jsou typy komunikace. Alespoň podle dosavadních poznatků je snahou tohohle předmětu především spojit všechny předešlý znalosti dohromady a udělat z nich celistvou strategii, která JAKOŽE BUDE fungovat v reálným světě. S trochou nadsázky se dá říct, že je to vlastně takovej expresní kurz jak se stát úspěšným a efektivním manažerem v oblasti marketingu. Není to sice taková sranda jako komunikační a kreativní část marketingu, ale když se nad tím člověk trochu zamyslí, zjistí, že je to sakra užitečný.
Product/brand marketing Přestože už jsem brand management měl v Miláně, musím po třech týdnech říct, že "tohle" jsem ještě neměl. Každý vyučující totiž toto téma pojímá jinak a tak zatímco v Miláně jsme si říkali spíš takový obecný věci jakože co tvoří hodnotu značky, jak ji zachovat a na co si dávat pozor, tak v Praze se především počítá a analyzuje. Doslova a do písmene nás i tento kurz připravuje na dráhu budoucího brand manažera, který se prostě nemůže tvářit, že má neomezenej rozpočet. I tento předmět tak není kdovíjak zábavnej, ale člověk se rozhodně nenudí, protože sám chápe, že to jsou znalosti k nezaplacení.	Komunikační plánování Tento předmět je už podle názvu jedinej trochu kreativnější (ikdyž nevěřím, že bychom se celej semestr obešli bez aspoň malýho počítání). Z větší části se tu opakuje látka z Mezinárodní marketingový komunikace, ale i tak je prospěšný si některý věci zopakovat a přidat i další pohled na věc. V komunikačním plánování máme každej tejden nějakýho externistu z reklamní agentury Ogilvy, takže se tu jedná předevíšm o předávání zkušeností z praxe reklamní oblasti. Zajímavým a ojedinělým je rozhodně způsob organizace cvičení. Během samotnýho semestru totiž cvičení nejsou, ale místo toho je v plánu intenzivnější víkend ve společnosti Ogilvy, kde budeme pracovat na mediálním plánu. No určitě to ještě bude zajímavý.
Segmentace trhu Segmentace trhu je hodně zvláštní předmět. V zásadě je to jen jinej druh marketingovýho výzkumu, takže celkem nuda, na druhou stranu je docela zajímavý vidět jak obrovská je segmentační databáze MML-TGI a na třetí stranu tenhle předmět učí neskutečně pohodovej a příjemnej doc. Koudelka. Když skombinuju všechny tři věci, je to vlastně docela fajn předmět. Užitečností je, řekl bych, spíš podprůměrnej, ale je třeba uznat, že bez toho, abychom věděli komu chceme výrobek nabízet asi jen těžko uděláme efektivní komunikaci. Takže i různý segmentační kritéria vlastně dávají smysl.	Výzkum trhu No a nakonec to nejrozporuplnější. Marketingovej výzkum jako takovej je samozřejmě základ každý marketingový strategie, To je ale obecně řečeno. Pokud mám zhodnotit tento předmět, je to s jistotou ten nejslabší z daný pětice. Látka by se ještě tak nějak skousnout dala (i když už jsme skoro všechno minimálně jednou slyšeli), ale chaos, kterej prozatím na cvičeních panuje dává tušit, že to nebude žádná manažerská nalejvárna, strukturovaná výuka nebo snaha něco vyzkoumat. No a samozřejmě nemůžu opomenout moji averzi vůči statistice, matice a číslům obecně. Respektive nevadí mi čísla, která mají smysl, ale nekonečný číselný odpovědi v dotazníku za taková opravdu nepovažuju.

Abych to teda shrnul. Některý předměty ve vedlejšce jsou naprosto mimořádný a poprvé za čtyři roky na VŠE mám pocit, že se reálně připravuju na budoucí práci jako brand manažer, product manažer nebo marketingovej manažer. Některý jsou samozřejmě trochu slabší, ale tak to je vždycky a všude. I tyto výjimky však nedokážou zničit to obrovský plus především ze strategickýho a brand marketingu. Když jsem dřív ze všech stran slyšel, že studentům tahle vedlejška úplně změnila život a že to byl jejich nejlepší semestr na VŠE, klepal jsem si na čelo. Dneska už po třech týdnech semestru můžu říct, že na tom asi něco bude. Konečně se neučíme nudnou teorii, kterou evidentně v životě nepoužijeme. Nemusíme se nazpaměť učit věci, který už za dva roky nebudou ani trochu aktuální. Musím se přidat k těm studentům, kteří semestr s vedlejškou považují za jeden z nejlepších.

Kapitolou samou pro sebe je pak taky tzv. Komunita VS Marketing. Skupina vyučujících, absolventů i současných studentů sdružujících se na Facebooku a LinkedINu organizuje seznamovací večírky, chlastací večírky, párty, sportovní akce a spoustu dalšího. Nejen že to člověku pomůže v komunikaci se spolužáky, komunikaci a předávání znalostí od starších studentů a v celkovým networkingu, navíc dostává komunita jako jedna z mála sdružení kvalitních marketingových absolventů i exkluzivní nabídky od velkých partnerů... Ogilvy, Nielsen, Bayer, Procter&Gamble, Kraft Foods a další. I to je přidaná hodnota vedlejšky, která rozhodně stojí za to a dává ji zase nějaký ten trumf oproti konkurenci.

Tady bych chtěl ještě lehce zamířit k druhý marketingový vedlejšce na VŠE. Komerční komunikace vyučovaný na mý fakultě, Fakultě mezinárodních vztahů, je taky hodně prestižní, hodně žádaná a její absolventi jsou neméně úspěšní než absolventi Marketingu. Je to ale trochu jinej svět, ve kterým jsou tito absolventi úspěšní. Jedni tvrdí o druhých, že jsou to nudný existence držící se zbytečně zpátky a libující si v nekonečných nudných číslech. Ti jim to naopak vracejí tím, že říkají, že jsou ti první jenom zhulení kreativci, kteří kdyby měli doopravdy pracovat v oboru se vším, co k tomu patří (rozpočet, výzkumy, analýzy, testy) ihned by pohořeli. Ono svým způsobem bude asi tak trochu pravda obojí. Absolventi Komerček jsou předurčení k tomu stát se dobrými kreativci a manažery v reklamních nebo mediálních agentůrách. Absolventi Marketingu nejspíš naopak zamíří ke "klientům", tedy do samotných firem, kde je potřeba se starat o značku jako celek, hlídat si rozpočet a v případě kreativní nouze si pronajímat reklamní agentury. Když na to tak koukám, vlastně vidím, že jedni bez druhých svou práci nezvládnou. A tak je asi dobře, že máme na VŠE obě vedlejší specializace. Co je jistý a co mě rozhodně těší nejvíc je fakt, že obě specializace jsou hodně kvalitní a jejich absolventi jsou lidé, kteří budou během následujících desítek let vést firmy na českým trhu a českou ekonomiku obecně vzhůru. ... A jsem samozřejmě rád, že jsem toho součástí.