6.5.2011
Majáles 2012, letos "pouze" v roli fotografa
Po předlouhým čekání a nekonečných přípravách především ze strany projektu VŠE na Majáles jsme se konečně dočkali. Největší studentský hudební festival v České republice v pátek, 4.května propukl ve vší svý mohutnosti. Jsem si jistej, že letošní Majáles byl speciální pro plno lidí, pro mě byl ale speciální na druhou. Barvy VŠE jsem hájil stejně jako loni, letos ale přecejen o něco víc. Kromě toho, že jsem se během dubna zúčastníl několika akcí v rámci projektu VŠE na Majáles (stavba májky, souboje králů, představení krále VŠE...), jsem hlavně pro VŠE na Majáles na samotným festivalu fotil. S trochou nadsázky se dá říct, že jsem nedělal nic jinýho než fotil... bohužel, nejspíš nedostatkem zkušeností, jsem nestihl prakticky nic jinýho po celej dlouhej den.
Jak už jsem tedy psal nahoře, tentokrát jsem si Majáles sice taky užil, ale z úplně jiný stránky. Můj "pracovní" den začal už v jedenáct, kdy
jsem dorazil na Vodičkovu k, tou dobou už pokácený, májce. Pomaličku se na místo sbíhali jednotliví aktéři průvodu a kolem půl dvanáctý už bylo
možný i rozeznat jednotlivý barevný hloučky. Ekonomové si rozdávali bílý trička a sombréra, chemici hlasitě pokřikovali a chlastali rum,
ukáčkáři se malovali a převlíkali na červeno, malá skupinka techniků se bavila na účet svýho chlupatýho maskota a poslední, nejmenší
skupinka kolem krále zemědělky byla v podstatě víceméně ticho a jen sledovala okolí. Organizátoři poletovali okolo, nandavali si vesty a už už
se šlo na věc. Po představení všech králů a missek a krátký hudební vsuvce od "myslivců" z lesnický fakulty ČZU se rozezněla hudba z obřích
repráků na střeše auta Fajn rádia a studenti pomalu vykročili.
Průvod se pomalu pohyboval skrz Jungmannovu ulici, pak kolem Můstku zahnul na 28.října, přes spodek Václaváku, ulicí Na Příkopě až na náměstí
Republiky. Tam se za velkýho jásotu každá z univerzit seběhla kolem svýho alegorickýho vozu a začalo nasedání. Král UK nasednul na svýho koníka,
zemědělci na valník, chemici na metařskou multikáru a ekonomové do obřího bílýho pick-upu. Trochu vtipně působilo malý vozítko ČVUT, připomínající
spíš golfovej vozík než alegorickej vůz. Nicméně králové své vozy obsadili (osedlali) a průvod tak mohl pokračovat. Pokračovalo se po Dlouhý až k
mostu, přes nábřeží Kapitána Jaroše, Strossmayerovo náměstí a kolem Veletržního paláce až ke Stromovce. Tam po přibližně hodině a půl trvajícímu
pochodu úřadující král Majálesu, Bobek Veliký z VŠE, přestrihl pásku a jelo se do parku.
Po příchodu k branám festivalu jsme s kamarádem začali zkoumat kudy dovnitř. Viděli jsme několik front na pásky i koupi vstupenek, ale
nejvíc nás zaujala fronta nejdelší, která byla paradoxně určena pro VIP návštěvníky a PRESS. Na místě jsem zjistil, že dneska už má VIP
nebo PRESS vstup každej druhej... nicméně i tak mi udělalo dobře, když jsem na ruku dostal fialovej pásek opravňující mě ke vstupu do VIP
zóny a na brašně měl kartičku FOTO, opravňující mě ke vstupu přímo pod podium, ještě před zábrany.
Potom, co jsem během průvodu udělal asi 700 fotek jsem si řekl, že už si zasloužim pivko. VŠE zóna byla skvěle rozmístěná, místa tam
bylo prozatím dostatek a pivko, ikdyž jen Gambáč 10, taky nebylo nejhorší. Po chvilce klidu jsem se vydal na průzkum ostatních univerzitních zón a
samozřejmě i všech podií, abych věděl, kam později zamířit. Areál byl letos ještě o trochu větší jak loni. Od jednoho konce ke druhýmu to člověku
mohlo zabrat slušnejch 10 až 15 minut chůze. Hajzlíků bylo na první pohled dostatek a všude bylo čisto (člověk by nevěřil, jak silně to letos
zase podcenili... hajzlíky byly během několika hodin totálně obsazený a tvořily se na ně dlouhý fronty, voda u nich netekla a koše se měnily na obří skládky
dosahující průměrů až 5m).
Ve tři hodiny nicméně začala první pořádná hudební produkce v podání Prago Union. Během odpoledne jsem si poslechl i UDG, Wohnouty, Vypsanou fixu,
Fast food orchestar, k večeru pak Migy 21, Sto zvířat, Polemiky nebo Monkey Business.
Hudební vystoupení střídaly vystoupení králů. Nejdřív se utkali ve volný disciplíně, pak přenášeli jablka, nakonec bylo vyhlášení vítěze.
Co se bohužel letos organizátorům ani trochu nepovedlo bylo informování o týhle soutěži. Nikdo nevěděl kdy a kde se spustí další vystoupení
kandidátů na krále Majálesu a díky tomu jsem mimojiné přišel i o vyhlášení miss Majáles. Až pozdě večer jsem se dovzěděl, že to zase vyhrálo UKčko
(taky není čemu se divit, když je hlasování internetový a UKčko má nejvíc studentů). Celkově tak byl dobrej dojem z dubnovýho soupeření jednotlivých
kandidátů dost pokaženej samotnou organizací během hlavního dne. No a aby těch špatných zpráv málo, krále nakonec vyhrál kandidát za UKáčko.
Spekulovat jakej na to mělo vliv to internetový hlasování asi nemá cenu. Na druhou stranu je třeba ocenit, že byl ve většině disciplín z dubnových
soutěží opravdu nejlepší, že to byl pohodovej kluk a měl za sebou schopnej tým podporovatelů a organizátorů za UK. Takže i přes malou hořkost porážky
musím poblahopřát všem UKčkářům i jejich králi. Letos jste si to zasloužili, nicméně příští rok se zase uvidí. =)
Celodenní běhání jsem ukončil opět ve VŠE zóně, kde ještě stále čerství návštěvníci mohutně pařili. Já už toho měl kolem desátý hodiny večer až až. Ještě jsem na chvilku pokecal s organizátorama VŠE na Majáles a pomalu si to namířil domu. Unavenej, promrzlej a svým způsobem i trochu zklamanej jsem opouštěl areál Stromovky a nasednul do 14 směrem Hercovka.
Kdybych to měl celkově zhodnotit, nebyl to zas tak špatnej den, ale
čekal jsem od toho mnohem víc. Jako největší plus na tom rozhodně vidím fotografickou zkušenost na obrovským festivalu. Silně pochybuju,
že by mě na ty samý místa pustili třeba na Rock for People nebo na Sázavafestu. Velkým plusem byla taky skupina organizátorů a lidí kolem krále,
kteří byli opravdu fajn. Jsem rád, že jsem viděl tenhle studentskej svátek zase z jinýho pohledu (nejen z pohledu piva a skákání ve 30. řadě).
Hodně jsem se taky poučil do budoucna ohledně akreditací, ohledně zapálenosti pro focení (příště musím hlavně zvolnit) a hlavně ohledně toho,
že bych si to měl užít ikdybych měl sebevětší úkol.
Na druhou stranu těch chyb tam bylo strašně moc. Budu se opakovat, ale nejvíc mi vadila naprostá neinformovanost směrem od hlavních organizátorů festivalu. Kdykoliv
jsem se kohokoliv z VŠE na Majáles zeptal, kdy má král nebo miss další vystoupení, nikdo nic nevěděl. Nevěděli ani kdy ani kde... a to ani samotnej
král, kterej by tam přece měl bejt, takže by to měl vědět předem. Loni byl udělanej jasnej harmonogram jednotlivých disciplín a člověk se na to
mohl těšit a hlavně připravit. Letos jsem pobíhal okolo po jednotlivých pódiích a hledal jestli tam náhodou není náš král. Dalším velkým mínusem
byly mobilní sítě. Byl jsem na festivalu po většinu času sám a potřeboval komunikovat s okolím. Vzhledem k naprostýmu přetížení všech sítí to bylo
jak ve středověku. Uznávám, že to není chyba organizátorů, ale určitě s tím měli špatnou zkušenost už loni, tak proč se letos nevynasnažili s
operátory vyjednat nějaký posílení sítí. Problém ohledně hygieny (ať už košů nebo hajzlíků) asi není potřeba zmiňovat. Je to tak každej rok a na
každým festivalu. Ikdyž všichni tvrděj, že příští rok to bude zase lepší, je to nakonec stejně vždycky stejný =) No a poslední výtka, která mě
momentálně napadá je fakt, že jsem si to kvůli focení a blbosti některých lidí prostě a jednoduše ani moc neužil. Buď jsem foti nebo hledal lidi,
který by mě měli informovat o důležitých věcech. Je to i moje blbost, samozřejmě... ale už jen malej blbej rozpis vystoupení krále a miss by mi
ušetřil desítky pochodů z jedný strany festivalu na druhou.
Nicméně jak jsem psal na začátku tohohle odstavce, mělo to svý plusy i mínusy. Celkově jsem od toho čekal víc, ale chyba byla i na
mojí straně. Člověk si musí užívat i těch nejmenších radostí, protože těch velkých je hrozně málo.
P.S. Celkově jsem za ten den udělal 1700 fotek. Cca 700 na průvodu, cca 700 na festivalu a cca 300 jen na Monkey Business =D Po celou dobu jsem používal jen dva objektivy... pevnou stovku makro a novej širokáč. Přemejšlím, že už sebou budu nosit jen je. První tři fotky, jediný za celej den, kde jsem vyfocenej, jsou od Vojty Urbánka. Dík
