19.10.2012

Konference ČeSU aneb jak chlastá univerzitní elita

Kromě toho, že jsem student magisterskýho studia oboru mezinárodní obchod na Vysoký škole ekonomický, jsem taky zástupce šefredaktorky magazínu Economix a členem vedení Klubu mladých manažerů. Všechno jsou to hezký činnosti... a maj toho hodně společnýho. Žerou mi můj volnej čas, není za ně prakticky žádná hmatatelná odměna, musím kvůli nim docházet na Žizkov a v neposlední řadě to z jakýhosi neznámýho důvodu dělám zcela dobrovolně. Právě díky nim jsem se ale zůčastnil akce, kterou si kdykoliv a kdekoliv rád zase zopáknu. Konference Český studentský unie zní celkem vznešeně. Že to byla jedna velká chlastačka a turistickej výlet do novýho města, to už je něco, co se nahlas neříká... =)

               

Že existuje nějaká Česká studentská unie (ČeSU) jsem ještě před rokem vůbec nevěděl. To už samo o sobě něco vypovídá o propagačních aktivitách týhle organizace, co myslíte? Nicméně tím, že jsem se přidal k Economixu a o chvíli pozdějc i ke Klubu mladých manažerů jsem se o týhle organizaci chtě nechtě dozvědět musel. Jak Economix, tak KMM jsou totiž právě ČeSU členové. Oba kluby, podobně jako většina klubů z VŠE, sice zaujímají spíš pasivní roli, ale i tak tam nějaká ta spolupráce je. ČeSU organizuje každoroční ankety o zaměstnavatele roku, fakultu roku, podporuje některé aktivity svých členů a v neposlední řadě taky každej semestr "organizuje" konferenci. Organizuje dávám schválně do uvozovek, protože to samotná unie neorganizuje, ale jen deleguje. Organizace se ujímají jednotlivé kluby a studentský unie na vysokých školách po celý Český republice. Systém funguje podobně jako je tomu v Evropský unii. Každej semestr předsedá Český studentský unii jeden z jejích členů a ten taky organizuje konferenci. V letním semestru 2012/2013 to byla Zapadočeská univezita v Plzni, tento semestr to byla Technická univerzita v Liberci a příští semestr to bude například Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích.
Konference by se teoreticky měli zůčastnit předsedové a vedení všech členských organizací (kterých je něco kolem 37), ale ve skutečnosti se pravidelně setkává cca 15, maximálně 20 organizací. No a jednou z nich je, světe div se, právě Klub mladých manažerů, kterej snad ještě nikdy během tříletýho působení ČeSU, na konferenci nechyběl. A tak jsme vyrazili. Přestože je nás ve vedení pět, jeden si užívá na Erasmu v Lichtenštejnsku, druhej má moc práce a třetí náhle onemocněl. Zbyli jsme tak jen dva... náš předseda a já, jeho věrný nohsled. Vyrazili jsme tedy směrem do Liberce sami. Konference se oficiálně táhla od středy až do neděle, přesto se tam lidi střídali jak chtěli. Někteří v pátek zmizeli, někteří, jako třeba my, naopak v pátek přijeli. Ono taky jak to jinak zařídit, když máme ještě v pátek dopoledne školu. Každopádně na místo jsme během hodiny dojeli a hned se zapojili do programu.

V pátek po obědě jsme si vyslechli diskuzi ministra školství, rektora TULky a zástupců Škodovky a samotné ČeSU, potom prezentaci tří hlavních sponzorů ČeSU, následně i jednu kratičkou prezentaci nově přistoupivšího klubu z VŠE, abysme to nakonec zabalili, jeli se ubytovat a pokračovali na večeři. Samotná večeře (a celkově jídlo na konferenci) byla super. Sice nás bylo tolik, že obsluha maličko vázla, ale postupně jsme se k předem vybranýmu jídlu dostali všichni. A nejen k jídlu, ale i k pití... hooodně pití =) Páteční večer jsme zakončili návštěvou jakýhosi Maximal klubu v centru Liberce a věřte nevěřte, zrovna v tom klubu ten večer zpívala Dara Rolins. Ne že bych protí ní něco měl, ale její "koncert" jsem si nějak extra neužíval. Ještě jsem si trochu zatancoval s místníma holkama a kolem třetí v noci vyrazil směr autokemp, kde jsme byli ubytovaní. Cesta mi pomocí internetu v mobilu a hlavní silnice trvala necelou hodinku, takže jsem se do postele uložil až kolem půl čtvrtý... dost tristní na to, že jsme měli v osm vstávat. Ubytovaní jsme byli v celkem slušných chatkách, který měly vlastní koupelnu, dvě patra a celkem 6 postelí. Problém tu byl jedinej... byla tam hrozná kosa. Přestože nás organizátoři ujišťovali, že bude chatka vyhřívaná, nějak se to nepovedlo a my se ráno probouzeli s kouřem u pusy v cca 8 stupních. Ikdyž to přes to všechno zní šíleně, vyspal jsem se celkem dobře. Naštěstí nám během dne jeden z našich spolunocležníků zařídil lepší vyhřívání a druhou noc jsme v chatce měli pro změnu saunu =) holt člověk není nikdy spokojenej...

Sobotní den se nesl v duchu teambulidingu, takže jsme se ráno nasnídali, zahráli si několik stmelovacích her a už už uháněli na oběd. Po obědě přišel pro mě osobně vrchol dne. Výstup na Ještěd. Vždycky jsem tvrdil, že jsem línej sportovec a taky že nechápu, proč lidi lezou na hory, když na nich není sníh. Oboje se mi touhle cestou bohužel potvrdilo. Takhle šíleně už jsem si dlouho nezamakal. Po hodině a půl a celej spocenej jsem na ten vrchol přecejen došel. Na Ještědu jsme se vyfotili se slavným vysílačem, vypili si jedno pivko na chuť a dolu už se svezli lanovkou. Večer probíhal podobně jako den předtím. Nakvartýrovali jsme se do příjemný hospůdky uprostřed kolejního městečka a baštili a baštili. Přestože jsem v pátek měl maso k večeři, v sobotu maso k obědu a v sobotu večer na mě čekaly masový lasagne, rozhodně si na jídlo nemůžu stěžovat. Jelikož navíc plno účastníků vzalo roha, zbyly na nás i dvojitý porce... paráda =) Večer nám kluci ze studentský unie TUL ukázali koleje, vzali nás na střechu jedný z nich, vysvětlili nám co kde je, tak to tam funguje, kolik jich tam je a jak se jim tam žije a potom jsme si u několika pivek počkali na bus do centra. Bohužel z centra jsem šel do chatek už podruhý pěšky. Tentokrát sice v doprovodu "domácích", ale i tak z toho vzešla půlhodinka v hrozný kose a tmě. Spali jsme jak zaříznutý.

Třetí den už jsme se na snídani sešli v hodně slabým počtu cca 30 lidí (z přihlášených 67). Ráno se navzájem povzbuzovali u snídaně, potom usínali u školení o time managementu a nakonec skoukli pasování nový předsedkyně ČeSU a pomalu se odbelhali k autům. Domu jsem dorazil kolem půl druhý a s radostí se natáhl na postel. Do břicha jsem ještě vložil skvělej domácí obídek a zase lehnul...

                   

Abych to tedy nějak shrnul. Jako mínus hodnotím zimu v chatkách během první noci, poměrně velkou vzdálenost mezi chatkama a školou, trošku chaotický dodržování plánu a hlavně snahu ČeSU bejt něco víc než je... snaha vyjadřovat se k politice, snaha tlačit na ministerstvo školství a stát se silným hráčem mezi školami, studenty a ministerstvem. Všichni, který jsem potkal, říkali, že je to hlavně skvělá platforma pro networking, pro nový zážitky a poznávání nových měst, nových škol a nových způsobů jak můžou studentský organizace fungovat. To je z mý strany taky největší plus celý akce. Potkal jsem tam spoustu super lidí. Lidí, kteří nejen že jsou ambiciozní a jdou si za svým cílem (což mě u některých občas i štve), ale hlavně se uměj inteligentně bavit, skvěle pokecat, dělat si srandu ze sebe i svý školy a netvářit se jako mistři světa. Tomuhle, myslím, můžu s čistým svědomým říct elita vysokých škol. Můžu tedy říct, že to byl fyzicky náročnej prochlastanej víkend s univerzitní elitou.