11.10.2021

Kaabo Mantis, elektrizující novinka

Je celkem smutný po pětí měsících konečně vypustit novej článek, kterej plynule navazuje na ten předchozí (Technický hračky aneb krize mladého věku??)... v tom špatným slova smyslu. Na druhou stranu k čemu jsou peníze, když si za ně člověk nemůže občas obzvláštnit život, udělat si radost. Anebo jako v tomhle případě i trochu přispět životnímu prostředí a udělat něco pro svoji fyzičku. Bez dalších okolků poslušně hlásím, že jsem si pořídil elektrokoloběžku Kaabo Mantis 10. A jsem z toho nadšenej. Je to teprve měsíc a prvních cca 450 km, ale pevně věřím, že je to něco, co mi vydrží roky. Ten koníček, když ne ta koloběžka samotná.

Pořídit si elektrokoloběžku je myšlenka, která se mi v hlavě kroutila relativně dlouho... řekl bych minimálně rok. Vždycky jsem si ale říkal, že je to celkem drahá sranda a ruku na srdce, fakt ji nepotřebuju. Do kanclu jsem v posledních dvou letech jezdil spíš výjimečně a když už tak autem, na procházky chodíme pěšky, na chatu jezdíme autem (ostatně jako na jakýkoliv další výjezdy, kde s sebou máme i děti) a na týdenní nákupy by to bez auta snad snad ani nešlo. Zbývá tak jediná kategorie a tou je zábava... jezdit na koloběžce jen tak pro zábavu, podobně jako to má spousta lidí s motorkou. A tady narážíme na problém, že já vesměs žádný vyloženě volný čas nemám. Buď pracuju nebo vyřizuju nákupy, doktory, jiný povinnosti nebo jsem s Terkou a dětma. Tak jaktože ta myšlenka nakonec prošla?

Inu stalo se to začátkem srpna, kdy jsem na jeden den utekl z dovolený na Smrkově, abych se zúčastnil kamarádovy rozlučky se svobodou. Tam jsem přijel Uberem, mezi lokacema jsme se pohybovali vesměs pěšky, takže jediné co jsem nakonec řešil byla cesta domu kousek před půlnocí. Poblíž Karlova náměstí mi aplikace hlásila cenu něco přes 400 kaček, což mi přišlo ujetý. Říkal jsem si že se chci vejít max do dvou stovek a že si teda trošku popojdu. Když už jsem se po 15 minutách chůze blížil ke Karlovu mostu, všiml jsem si, že Uber nabízí nejen přepravu auty, ale i na kolech a koloběžkách. Možná to bylo tím lehce podnapilým stavem, ale najednou mi v hlavě svitlo, že jsem si elektrokoloběžku vždycky chtěl vyzkoušet a kdy jindy než teď, když o nic nejde, nikam nespěchám, zima venku není a v noci je alespn menší provoz. Po chvilce hledání jsem u Rudolfína konečně našel vhodnou koloběžku a i když mi mobil ukazoval poslední 4% baterky, šel jsem do toho a půjčil si takovou tu červenou Uber/Lime koloběžku. Jel jsem asi 20 minut, dopravil se po cyklostezce od Rudolfína až k Libeňským zámečku, zaplatil cca 100 kaček a tam si konečně chytil normálního Ubera, protože ta koloběžka ani můj mobil nevypadali, že by ten kopec na Ládví zvládli. I těch 20 minut ale stačilo k tomu, abych se do tohohle stylu přepravy zamiloval.

Když na to koukám zpětně, je to vlastně strašný. Jel jsem pod vlivem, bez helmy, v noci, na koloběžce, která má jen nějaký sranda odpružení vepředu a hlavně na něčem, co jsem nikdy dřív nezkusil. Bylo to asi free a cool, ale víckrát bych to neudělal. Jo, a ještě jsem na tom jel v žabkách =) Dneska jezdím v integrální cyklokrosový helmě. s pořádnýma rukavicema, NIKDY v kraťasech nebo tričku (tzn. lokty a kolena mám vždycky oblečený) a to vše i proto, že nejezdím na nějakým sdíleným chrastítku, ale na pořádný elektrokoloběžce střední třídy. A tady to začíná =)

Já když si něco usmyslím, obvykle do toho jdu naplno. Pročtu si všechny informace, sjíždím desítky Youtube videí, přidám se do skupin na Facebooku, porovnávám, prohlížím, promýšlím. A přesvědčuju, resp. postupně udolávám jakýkoliv "stakeholdery", který je potřeba přesvědčit o tom, že je to prostě dobrej nápad =) Po několika týdnech padlo mé natěšené oko na Kaabo Mantis 10. V "plný palbě" v Česku k dostání za cca 53 tisíc... navíc ani nebyla na skladě, všichni jen čekali na dodávky z Číny. 53 tisíc by mi asi u Terky nikdy neprošlo a upřímně řečeno to v tu chvíli i mě samotnýmu přišlo jako naprosto zbytečně drahý. Kdo by proboha dal přes 50 tisíc za nějakou koloběžku. Poohlédl jsem se tedy po cizině, i když ještě před pár lety bych se na takovejch serverech jako Aliexpres, Banggood nebo Ebay bál koupit i objektiv za 5 000 Kč. Po měnším hledání jsem objevil svět Aliexpresu a nakonec se rozhodl pro trošku slabší model s 2x 1000w motorem, ale jen 18.2 Ah čínskou baterkou (nejdražší varianta má 24.5 Ah značkovou baterku Samsung nebo LG). Finální cena cca 30 500 Kč, což bylo pořád o nějakých 9 000 Kč míň než stejná sestava tady v Česku. No a jak jsem psal o kousek výše, že udolávám stakeholdery, tak Terku jsem nakonec přesvědčil celkem zajímavým argumentem. Spočítal jsem si, že za náplně do elektronický cigatery dám ročně přes 30 000 Kč a tak jsme uzavřeli dohodu, že pokud přestanu kupovat tyhle náplně a přestanu aktivně kouřit, můžu si tu koloběžku koupit. Dá se tedy říct, že jsem udělal hned dvě dobrý věci pro svoje tělo. Přestal aktivně kouřit a ještě přesedlal z auta na koloběžku. Ono to na první pohled vypadá, že na tom člověk jen stojí a veze se, ale objevil jsem svaly, který jsem ani nevěděl že mám =)

Značka Kaabo je ve světě elektrokoloběžek relativně známá a etablovaná. Není to úplná špička, ale taková vyšší střední třída určitě. A když nic jinýho, je fajn, že se firma zaměřuje výhradně na elektrokoloběžky a nevyrábí i tunu dalších nesouvisejících blbostí. Přecejen kdo by chtěl koloběžku od firmy, která vyrábí i toustovače, mixéry nebo vysavače. Samsung budiž výjimkou. Máme od nich mikrovlnku, televizi, monitory i mobily. Kaabo pak vyrábí v zásadě tři typy koloběžek. Skywalker pro takovýto poježděníčko okolo komína, Mantis pro trochu fajnovější městský svezení a Wolf Warriora resp. Wolf Kinga pro terénní a extrémní ježdění. Wolf King, což je momentálně vlajková loď Kaabo, pro zajímavost stojí cca 79 000 Kč. Můžem tedy říct, že mám střední model vyšší střední třídy. Ve světě aut bych to porovnal třeba k Passatovi. Není to Arteon v rámci VW koncernu, ani to není Mercedes nebo Volvo, ale rozhodně je to super vůz.

Koloběžka je vybavena tlumením vepředu i vzadu, krásným velkým deckem a dvěma 1000 W motory, který zvládnou opravdu každej pražskej kopec i při mojí trochu vyšší váze. Oficiální dojezd je tuším okolo 80km, ale s tím je to asi jako se spotřebou u aut. Všichni víme, že je to blbost... protože to testovali někde v tunelu při eco modu, s 60kg Číňankou a při stabilní rychlosti 25km/h. Někomu to asi může přijít jako fajn rychlost, ale věřte mi, jakmile člověk může frčet 40km/h na turbo mód, už se mu zpátky na nějakejch 25 nebo do eco modu prostě nechce. A to ani není maximálka, ta se pohybuje okolo 60km/h. Nicméně zpět k dojezdu, zatím jsem koloběžku vyčerpal dvakrát a pokaždý je dojezd okolo 37km. Stačí to tak akorát na dojetí z Ďáblic na Budějovickou a zpátky s nádherným okruhem podel Vltavy. Reálně pak na denní bázi beztak jezdím okolo 15km.

Po cca 7 týdnech co Mantise mám musím říct, že jsem absolutně nadšenej. Chtělo to pár drobných vylepšení jako pořízení prodloužení zadního blatníku, doizolování decku nebo zasilikonování přední části. Chtělo to taky dokoupit celkem širokou škálu maličkostí jako je integrální helma, rukavice, světla dopředu a dozadu, zvonek nebo poctivej držák na mobil. Ale jinak tomu fakt nic nechybí. Jízdní komfort luxus. Dojezd dostčující. Síla více než dost. Během těch posledních pár týdnů jsem taky prozkoumal hned několik navigačních a statistických aplikací jako Mapy.cz, Cyclers, Šlappeto nebo Relive a musím říct, že jsem nakonec zakotvil u toho posledního. Sice to neumí navigovat, ale statistiky to vede hezký a hlavně v ní můžu vytvářet krásný videa, kterými jsem začal spamovat svoji sociální bublinu na Faceooku =) A jelikož já statistiky miluju, tak dodám, že jsem za těch 7 týdnů ujel 438 kilometrů při průměrný rychlosti 25,3 km/h, strávil na koloběžce 17 hodin a 17 minut a překonal 4393 výškových metrů (nahoru samozřejmě, dolu to asi nepočítá). Celkově mi to napočítalo 46 výjezdů.

Oproti očekávání jsem si tedy nakonec i našel různý kombinace využití. Jezdím na koloběžce 2x týdně do kanclu, jezdím s ní i k doktrorům nebo třeba na registr vozidel a udělal jsem si, hlavně zezačátku i několik výletů jen tak pro radost. Dvakrát jsem ji provětral v okolí Smrkova, dojel si na Strahov, na Černej most nebo dolu k trojskýmu útulku. Většinu těchto výletů jsem sice absolvoval už potmě, protože jediná možnost kdy vyrazit je když obě děti spí, na druhou stranu má noční ježdění taky něco do sebe. Teď se jen budu muset trochu dooblíknout, protože v posledních dnech začala bejt fakt kosa, ale pokud se nestane nic vyloženě nečekanýho (jakože dneska jsem píchnul a při pokusu o výměnu užužlal 5 torxů ;-), chtěl bych jezdit i v zimních měsících kdykoliv bude alespoň trochu slunečno a sucho. Stal se ze mě opravdovej elektrokoloběžkovej nadšenec.

A nakonec i malá ukázka videí z Relive.