19.6.2012

Titul Bc. je doma... tři roky snahy se vyplatily

Trvalo to dlouhý tři roky. Od září 2009 až do června 2012 jsem chodil nejdřív na Jižní město a potom na Žižkov, abych se stal plnohodnotným vysokoškolsky vzdělaným Pražákem. Hned ze začátku ale chci zdůraznit, že ikdyž jsem tyhle tři roky chodil na Vysokou školu ekonomickou, nejsem bakalář ekonomie, jak si mnozí myslí. Mám s ekonomií společnej jen jeden semestr, takže bych stejně dobře mohl být bakalář statistiky nebo bakalář matematiky. Já jsem vystudoval mezinárodní obchod, takže kdybych měl něco vybrat, jsem mezinárodní obchodník =)

              

Tři roky, šest semestrů, 78 vyučovacích týdnů a 36 týdnů zkouškových období, 42 různých kurzů (laicky předmětů) ukončených zkouškama, jedny státnice a jedna obhajoba bakalářky. Když na to tak koukám zpětně, docela jsem se zapotil, abych si před jméno mohl cpát ty dvě písmenka. Ještě horší jsou ale vyhlídky... abych si místo dvou písmen mohl psát tři (Ing.), musím zatnout zuby a odstudovat ještě další dva roky. Přesto, jak už jsem psal dost naivně kdysi dávno, ani to nemusí být konečná. Pokud mě mezinárodní obchod opravdu natolik zaujme, že budu ještě i po dalších dvou letech cítit potřebu učit se novým věcem, je tu ještě doktorský studium. To už bych si ke třem písmenkům před jménem mohl přidat další tři za něj. Ale to je zatím v oblacích.

Státní bakalářskou zkoušku z mezinárodního obchodu a mezinárodních obchodních operací jsem zvládnul s trochou štěstí výborně už na první pokus 11.června. Týden potom jsem bohužel promarodil s antibiotikama, takže jsem to ani pořádně neoslavil. No a o 8 dní pozdějc, tedy dneska, 19. června, jsem k jedničce ze státnic přidal ještě jedničku z obhajoby. Stejně jako před maturitou ani tentokrát jsem si něco takovýho neuměl ani představit a přesto se to povedlo. Jestli jsem tedy před těmi třemi roky mohl říct "Za čtyři, vole!", můžu dneska říct trochu nezvykle "Za dva, vole!" =D Nicméně ani tenhle velkej úspěch neznamená žádnej větší zlom v mým životě. Chytřejší nejsem, hezčí taky ne a zejtra jdu po měsíci zase do práce. Prostě další povinnosti a radosti života jako předtím.

Ještě budu 22.,25. a 26. června držet palce kamarádům, aby ty svoje státnice zvládli stejně pohodově jako já a pak hurá na Smrkov a konečně to celý pořádně zapít. A to by bylo všechno... jen jsem měl takovou potřebu se maličko pochlubit ;-)