Ing. Filip Vostrý Absolvent FMV VŠE v Praze Marketing Coordinator CEE v Subway Snaživý amatérský fotograf Bowlingový kapitán Nadšený táta Líný manžel Dronař Pivař

Už jsou to víc než čtyři roky, co jsem vystudoval mezinárodní obchod a marketing na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Přestože mi mezinárodní obchod jako takový nic moc neříká, ve spojení s marketingem to utvořilo velmi šikovný mix, který mě zatím provázel všemi třemi zaměstnáními. V Nissanu, v Mitasu i v Subway. Po téměř pěti letech strávených v mezinárodním marketingovém prostředí si troufám říct, že mezi mé hlavní přednosti patří hlavně workoholismus a nepolevení dokud není hotovo. Celkem se orientuju na českém produkčním a agenturním trhu, domluvím se čtyřmi jazyky a organizoval jsem vlastníma rukama tolik kampaní, akcí a produkcí, že už si říkám, že mě snad nic nepřekvapí... a přesto překvapuje, téměř denně ;-) Pokud zabrousím do volnýho času, kterýho je nějak záhadně čím dále míň, rád fotim, rád lítám s dronem, rád sportuju (fotbal, kolo, brusle a hlavně bowling) a, možná trochu překvapivě, docela rád vařim. Není tajemstvím, že nejradši prolévám krk pořádně hořkým pivem, ale nepohrdnu ani dobrým rumem nebo medovým Jackem. Poslední dobou pak mou pozornost získává i prcek samozřejmě.

Vzhledem k tomu, že jsem tyto stránky vytvořil už jako 16ti letej v roce 2005, bylo tu všechno možné i nemožné. Od Chelsea a WRC Rallye až po hudební sekci nebo počítačové hry. Tehdy prostě musel mít svoji hudební chart každej ;-) Většinu z toho jsem samozřejmě už dávno zrušil, ale pár nostalgií opředených stránek jsem si přecejen nechal. Nechal jsem si stránku o deskové hře Carcassonne, počítačové hře Mafia: The City of Lost Heaven, sekci s mojí keramikou (kterou jsem dělal prakticky celou základku a gympl) a samozřejmě webdesign, kterej mě baví dodnes. Nechávám si to tu opravdu jen pro sebe, ale pro pobavení může posloužit i někomu dalšímu.

Aktivnějc, pokud se to tak dá nazvat, fotím od léta 2011. Tehdy to vše začalo koupí první zrcadlovky C1100D a prozatím mě to úplně nepustilo. Někdy je času víc, můžu hodně fotit, hrát si s postprodukcí a vymýšlet blbosti. Někdy je času spíše méně a jsem rád, že zvládám alespoň něco málo co naslibuju. Poslední roky už fotím opravdu minimálně a promýšlím každou fotku, takže si i z týdenní dovolený přivezu třeba 50 fotek. Zprvu mě nějvíc bavila reportážní fotografie, momentky, detaily, překvapené úsměvy, ale od konce školních let se zaměřuju spíš na makrofotografii. Baví mě ten klid, pohoda, detail a hlavně výsledek, který často překvapí. Nejradši mám fotografie, které probouzejí emoce - v mém případě hlavně nostalgii, zasnění, lehký úsměv a pohodu.

A čím že to fotím? Canon EOS 60D Canon EF 70-200mm f/4.0 L USM Canon EF 24-105mm f/4 L IS USM Canon EF-S 10-22mm f/3.5-4.5 USM Canon EF 100mm f/2.8 Macro USM Canon EF 50mm f/1.8 II DJI Mavic Pro